wisty-stroopy

POSLEDNÍM NEPŘÍTELEM, KTERÝ BUDE ZNIČEN, JE SMRT

Sirius nebo Regulus?

1. kapitola k SNR - Nemilé překvapení

Tak, zlatíčka, tady máte první kapču k Sirius nebo Regulus. Já doufám, že se vám bude líbit, a že nechá te nějaký ty KOMENTÁŘE, který dycky moc potěší

Vaše usmrkaná a ukašlaná wisty

Ahoj. Jemnuju se Ashley Tompsová, je mě 16 let a jsem čarodějka. Právě jsem dokončila předposledí ročník v Krásnohůlkách a teď se chystám domů do Anglie, kde by už na mě měli čekat moji ‚dokonalí‘ rodiče.

No, teď bych vám mohla aspoň říct, jak vypadám:) Žádná sláva to teda není, ale mohlo by to být i horší. Takže jsem celkem vysoká (176 cm), a musím přiznat, že i elkem hubená. Mám černý vlasy a zelený oči. Mno, to by k mýmu dokonalýmu vzhledu stačilo a teď se pomocí přenášedla musím dostat domů.

Doma v hale už na mě čekají rodiče, stroze mě přivítají a oznámí mi, že večeře je přesně v 6 a odejdou. No jo, mí rodiče sou opravdo zajímaví lidé. Oba, jak matka tak otec jsou čistokrevní kouzelníci, mají velmi významné postavení a samozřejmě uznávají jenom čistokrevné. To mě osobně je to celkem jedno, protože v Krásnohůlkách se bavím se všema – jak čistokrevnýma, tak i s těma, co jsou mudlové.

Když se vrátím zpátky do reality, tak si uvědomím, že pořád stojím v hale a tak se vydám do svého pokoje, mimochodem má červeno-žlutou barvu a stěny sou polepeny různými famfrpálovými plakáty a spoustou fotek, abych si dala sprchu a připravila se na večeři.

Přesně v 6, když si sedám ke stolu, tak ještě netuším, jaký šílený překvapení si na mě otec s matkou připravili. Po večeři se na mě obas tak divně podívají a potom řeknou nejhorší větu mýho života:

„Ashley, budeš se vdávat.“

Já na ně samozřejmě zírám jak na nějakej přízrak, ale pak se naštěstí vzpamatuju arozzuřeně vykřiknu:

„Tak to teda ne!“

„Ale ano, holčičko. Zítra jsme pozvaní na návštěvu k Blackům a ty sama se do konce prázdnin rozhodneš, jestli si vezmeš Reguluse, nebo Siriuse. Samozřejmě, že budeme velice rádi, když si vybereš Reguluse.“

Potom se zvednou a odejsou z jídelny.

‚oni se snad zbláznili, ne? Já se vdávat nechc! No jo, ale tu návštěvu budu muset zítra nějak přežít.‘ pomyslím si, když stoupám po schodech zpátky do pokoje, abych si dala sprchu a šla spát.

 
*

 Příští den se vzbudím s poměrně dobrou náladou, ale když si uvědomím, že dnes du na tu blbou návštěvu, tak mě nálada opět klesne pod bod mrazu. Vyštracvhám se teda z postele a jdu se podívat, co bych si tak na tu návštěvu mohla oblíct.

Za chvíli už stojím v zelených šatech na ramínka, které mi sahají sotva do půli stehen  a v zelenejch botičkách na megavysokým podpatku. Hned potom se pouštím do úpravy vlasů, které jsou jako obvykle hrozně zacuchané.

Asi po půl hodině , kdy ten boj vyhraju, pomalu scházím do haly, kde už na mě čekají matka s otcem.

„takže, mladá dámo, určitě víš, co od tebe čekáme, tak nás nezklam.“

Řeknou a potom se pomocí letaxu přemístí k Blackovým a já je hned napodobím. V duchu musím přiznat, že jsem i docela zvědavá.

To už ale vyletím z krbu a tak tak se udržím a nerozplácnu se na zemi. Než se stihnu pořádně porozhlídnout, tak už nás  vítá nějaká paní – pravděpodobně paní Blacková. Při pohledu na ni se celkem zhrozím, a v duchu se modlím, aby její synové nevypadali tak, jako ona.

To už se ale paní Blacková otočí ke schodům  a zahuláká:

„Siriusi, ty krvezrádče, pojď okamžitě dolů“ a pak zavolá ještě jednou, ale naprosto jiným hlasem:

„Regulusku, pojď prosím tě dolů.“

Nemusíme dlouho čekat a už se ozývá dupot a přede mnou se najednou objeví...

Poslední komentáře
22.03.2008 13:36:44: Super. Běžím na další.
 
Většina postav a míst patří J.K.Rowlingové