wisty-stroopy

POSLEDNÍM NEPŘÍTELEM, KTERÝ BUDE ZNIČEN, JE SMRT

Jednorázovky

Remus vlkodlakem

Tak, tuhle jednorázovku bych chtěla věnovvat Tince, protože mi tohle téma zadala a dost mě tím potrápila, protože nejspíš už přišla na to, že píšu povídky se šťastným koncem a tohle pro mě byla vražda:). No a teď už mi nezbývá než doufat, že se Vám to bude líbit, a že necháte nějakej KOMENTÁŘ!!!
"Pane Lupine, Váš prospěch se v posledních dnech rapidně zhoršil. Na co proboha myslíte?"ptá se mě profesorka McGonagallová na hodině přeměňování.
"Spíš na koho" slyším, z lavice za mnou, kde sedí Sirius s Jamesem, a kteří teď mají parádní záchvat smíchu. Cítím, že rudnu jak rajče, protože oni mají pravdu. Skutečně nemyslím na NĚCO, ale NĚKOHO. Moji mysl poslední dobou zaměstnává jediná osoba. Ally Brownová. Je to krásná brunetka se zářivě modrýma očima.
"Omlouvám, se paní profesorko, ale poslední dobou mi není moc dobře." Odpovím McGonagallové, která netrpělivě čeká na mou odpověď.
"Dobře, Dnes Vám to ještě prominu, ale dál to tolerovat nebudu." A vrátí se zpět k výkladu.Já si oddechnu a snažím se sledovat, co profesorka vysvětluje, ale mou mysl po chvíli zaměstná další myšlenka:*Dnes je zase úplněk, bože, jak já tyhle dny nenávidím. Doufám, že nikdo nebude v noci venku* Ale to už zazvoní, a tím pádem končí i dnešní vyučování.


Večer odcházím za madame Pomfreyovou, která mě má dovést k vrbě mlátičce. Samozřejmě, že netuší, že sotva odejde, tak sem příjdou kluci a budou se mě snažit krotit, abych neudělal nějakou blbost. Jenže to ještě netuším, že tato noc bude tou osudnou...

Sotva madam Pomfreyová odejde, tak se přiženou kluci a když vidí, že se začínám přemě'ňovat tak se přemění taky, takže přede mnou stojí jelen, pes a krysa. Chvilku ještě počkáme, než se úplně setmí a potom vyrážíme na další výpravu do lesa.

Potloukáme se po lese, když v tom ucítím, že někde poblíž je nějaký člověk. Samozřejmě, že mě hrozně štve, že jako vlkodlak nemůžu kontrolovat své pocity, protože jinak bych věděl, že má oběť je člověk, terýmu bych nikdy nechtěl ublížit.... Pomalu se ke své kořisti přibližuju a když sem dostatečně blízko a chci na ni skočit, tak se přede mě vrhne velkej pes a začne na mě vrčet. I od jelena si odnesu pár ďoubanců od parohů, ale to mi nezabrání, abych svou kořist nechal jen tak odejít...

Když se příští den probouzím na ošetřovně a vidím, že na vedlejší posteli leží Ally, kerá má po těle škrábance,a dívá se na mě nenávistným, ale zároveň i smutným pohledem, hned mě dojde, kdo byl mojí včerejší obětí. Sice v ten moment začnu přemýšůlet, proč byla v noci v Zapovězeném lese, ale po chvíli přmýšlení se mi zhroutí svět, protože vím, že Ally mi jen tak neodpustí a že už u ní nemám žádnou šanci...

Takže to je konec téhle jednorázovky, doufám, že se Vám líbila, i když myslím, že už sem napsala lepší věci...
Žádné komentáře
 
Většina postav a míst patří J.K.Rowlingové